Květiny na focení mají jeden zádrhel, o kterém se moc nemluví. Musí být v nejlepší formě přesně ten den, kdy fotíte. Ne den předtím, ne den potom.
S živými to znamená kupovat je ráno, jet pro ně, aranžovat je a doufat, že v teple pod světly nezvadnou dřív, než se dostaneme k té fotce, kvůli které jsem je kupovala. A za tři dny jdou do koše, i když jste je platila.
Sušené vazby mají zase jinou vadu. Jsou nádherné, ale křehké. Při focení se z nich sype drť, děti je rozmačkají a když se s nimi hýbe, nechají po sobě nepořádek, který pak musím na fotce mazat.
Umělé květiny tuhle starost berou pryč. Vytáhnu je, když je potřebuju, a jsou pořád stejné. To zní jako maličkost, ale znamená to, že klientka může mít v lednu jarní scénu a v srpnu vánoční, aniž bychom čekaly na sezonu.