Katka a Malý princ, dárek pro sebe i pro přítele

Mezi dveřmi jsme si potykaly. To se mi stává, hned při přivítání poznám, jestli mi klientka přišla s otevřeným srdcem. Katka přišla a hned bylo jasné, že to bude hezké odpoledne.

Našla mě prý na Googlu. Nevím, jestli ji zaujala spíš ta moje šedivá hlava, nebo těch pětadvacet let zkušeností. Asi obojí. Sedly jsme si u kávy a dobrých 30 minut jsme povídaly. Chtěla jsem vědět, jaká jsou její přání. O rodině, o starostech, o radostech, o dětech. Víte, že co se u mě řekne, u mě zůstává. Z příběhů, které mi klientky svěří, do článku nikdy nedávám to, co se nesmí ven.

Posílit sebevědomí, to je ženský dárek

Katka potřebovala posílit sebevědomí. To se mi u žen stává hodně často. Přijde dívka, žena, maminka, babička, a za tím usměvavým obličejem se schovává otázka jestli je pořád ještě krásná, jestli ji někdo vidí, jestli stojí za to.

A já vám rovnou řeknu, co se mi za pětadvacet let potvrdilo stokrát. Stojí. Vždycky stojí. Jen jí to potřebujeme připomenout. A fotky jsou jeden ze způsobů, jak na to.

Katka chtěla dárek pro sebe a dárek pro přítele. To bývá nejhezčí varianta. Ženu, která má motivaci pro sebe i pro někoho druhého, fotím radši, než tu, která přijde jen z povinnosti.

Knížka Malého prince, kterou si přinesla

Z tašky vytáhla Malého prince. Tu malou krásnou knížku, kterou mám sama doma a které se vždycky znovu vrátím. Katka mi říkala, že ji miluje od dětství. Vzala si ji s sebou jako svého společníka.

Když se žena na fotce drží knížky, kterou má ráda, nedrží jen předmět. Drží kus své duše. Malý princ je o tom, jak nevidíme to podstatné očima. Že krása je v tom, co si k sobě pustíme.

Vyfotila jsem Katku s knížkou v různých polohách. Nevadilo, že nedrží zrovna nějaký romantický postoj. Stačilo, že se na ni dívala. Ten pohled byl měkký a hloubavý zároveň. Přesně takový pohled, jaký se hodí k Malému princi.

Když se žena na fotce drží knížky, kterou má ráda, nedrží jen předmět. Drží kus své duše.

Dárky pro přítele, indiáni a čokoláda

Pro přítele si Katka přinesla pár věcí. Knížku o indiánech, kterou má rád. Ty kresby v ní jsou krásné, to si pamatuju ze své vlastní knihovny. Mnozí muži tuhle knížku znají, je to taková klasika.

Pak tabulka krásné mléčné čokolády. Dárek, který potěšil, u srdce zahřál, tak ten se musí taky na památku vyfotit. Nezapomenutelné maličkosti, které mají pro páry význam. Ne dárek za tisíce, ale připomínka chvíle, kterou spolu strávili.

Tyhle drobnosti jsou pro mě zlato. Fotka něžné ruky vedle knížky o indiánech a čokolády řekne víc než tisíce slov. Tady je žena, která svého muže zná. Ví, co ho zajímá, ví, co mu chutná.

Růže ze zahrady a povídání o životě

Mezi záběry jsem utrhla na zahradě růži. Já se zahradníkem ještě nejsem, jsem začátečník, ale možná právě proto mi rostou zajímavé věci. Mám tam takovou růži, která má květy od oranžové po citronově žlutou, ani nevím, jak se ta odrůda jmenuje, ale voní omamně.

Katka si k ní přivoněla, a začaly jsme zase povídat. O květinách. O dětech. O dcerách. O životě. Klientky se mnou rády povídají. Otevřou se, a já pak na fotkách najdu mnohem víc emocí, než kdybychom celou dobu řešily jen pózy a světlo.

Když fotka má v sobě duši, není to mojí zásluhou. Já jen vytvořím prostor, ve kterém se žena cítí být sama sebou. Zbytek udělá ona.

Akty s kloboukem a kavárenská hudba

Pak přišel čas na akty. Katka, která ještě před hodinou váhala, jestli se dokáže svléknout, teď stála klidně a bez zábran. Stačilo k tomu pár drobností.

Spotify pustila kavárenskou hudbu, kterou mám u focení nejradši. Není to pop, není to klasika, je to taková ta hudba, co tě obklopí jako šálek kávy ve čtvrtek odpoledne. Příjemná, klidná, ne rušivá.

A pak klobouk. Klobouk při aktu dělá zázraky. Skryje, co potřebuje, ukáže, co chceš ukázat, a celá fotka dostane atmosféru, kterou bys jinak nedostala. Posuďte sami, jak se nám akty s kloboukem povedly.

Klobouk při aktu dělá zázraky. Skryje, co potřebuje, ukáže, co chceš ukázat, a celá fotka dostane atmosféru, kterou bys jinak nedostala.

Když fotím, miluji poslouchat audioknihy

Po focení jsme se ještě dlouho loučily. Katka si odnášela hlavu plnou nových obrázků sebe samé, a já si odnášela inspiraci, abych si znovu poslechla Malého prince.

Když fotím, miluji u toho poslouchat audioknihy. Mám u toho klid a soustředění, hlas vypravěče mě nesvazuje a já se víc soustředím na to, co vidím v hledáčku. Malého prince mám doma na desce i v audio podobě, je to jedna z těch knížek, ke kterým se vracím každý rok.

· Marcelin vzkaz ·

Věřím, že jsme se s Katkou neviděly naposled. Ráda se k nám taková žena vrátí, je radost ji fotit a je radost si s ní povídat.

A teď se jen uvidí, jak se fotky budou líbit příteli. Katka je miluje už nyní, psala mi to a moc se těší, až je předá jako dárek.

A nakonec, děvčata, nenechte se odradit tím, že nejste dokonalé. Nebo že máte pocit, že nejste. Pár nedostatků umím krásně skrýt. Už při focení, správným nasvícením, a když je potřeba, i v postprocesu. Strie, celulitida, přebytečný tuk, pár pupínků, to všechno se dá odstranit. Některé ženy mají víc, některé míň, ale vždycky se snažím, aby fotky byly co nejpřirozenější. Pár drobných nedostatků totiž stačí k tomu, aby vznikla nádherná fotka bez nadbytečných retuší. Dnešní svět umělé inteligence mi navíc nabízí čím dál lepší nástroje, a já se ráda učím, jak dělat fotky ještě krásnější. Jen znát ten správný nástroj.

Pokud i ty potřebuješ si vzpomenout, kdo jsi a jak vypadáš v tom nejlepším světle, napiš. Vymyslíme něco i pro tebe.