Přijela nervózní a odjížděla jako bohyně

Tenhle střípek nepíšu já. Napsala mi ho ona sama a mě to dojalo natolik, že jsem z toho nechtěla škrtnout ani větu.

Za ty roky jsem zjistila, že nejhezčí na mojí práci nejsou fotky. Jsou to lidi, které bych jinak nikdy nepotkala. Přijede ke mně žena, kterou vidím poprvé v životě, a za dvě hodiny si povídáme jako bychom se znaly odjakživa. Tohle je přesně ten případ.

Učí ve školce, miluje čtení a čekala miminko. Následující řádky jsou její, tak jak mi je poslala.

A hned na začátku jednu věc, kterou chci říct sama od sebe. Kromě školky píše na Instagramu Učitelka s ADHD recenze na knížky, a to napříč vším: fantasy, detektivky, thrillery, dětská literatura, romány. Když hledáš, co si přečíst, mrkni k ní. Dělá to poctivě a s láskou.

Tělo, které najednou dostalo nový rozměr

Ahoj Marci, tak jsem si konečně sedla k tomu sepsání dojmů z našeho focení, jdeme na to:

Se svým tělem jsem žádné velké problémy nikdy neměla, ale na nějaké odvážnější fotky mě současně neužilo, nepřišlo mi, že bych potřebovala zachycovat krásu svého těla. To se však změnilo s těhotenstvím – mé tělo mi najednou začalo připadat snad ještě více atraktivní a krásné, než předtím. Fakt, že v sobě nosím náš malý zázrak, začal dávat mému tělo nový, zcela speciální rozměr a já pocítila potřebu tuto krásu zachytit v co nejpřirozenější podobě.

Po pár pokusech vyfotit se nějak hezky doma, jsem si ale uvědomila, že tohle není ono a začala jsem hledat někoho, kdo by se mnou nafotil pár – jak já tomu říkám – decentně „nahulatých“ fotografií. A tak jsem narazila na Marci. První jsem se ujistila, že má Marcelka s podobným focením zkušenosti a pak už jsem neuvažovala ani minutu. Bylo jasno.

Sedm minut od seznámení

Když jsem přijela do ateliéru, byla jsem lehce nervózní, ale můj strach byl hned rozptýlen milou přítomností Marcelky. Pobavily jsme se o tom, jak si to představuju, vypily si společně ledovou kávu a probraly se mým oblečením, které jsem si přivezla a nebyla si vůbec jistá, zda bude k fotkám vhodné. Vybraly jsme první outfit a šlo se na věc. Musím říct, že už na začátku jsem z Marcelky cítila absolutní pochopení a přijetí toho, v jakém duchu chci fotky mít, tudíž jsem se styděla opravdu jen chviličku a prakticky po 7 minutách od seznámení už jsem stála v ateliéru jen ve spodním prádle. Uznávám, že tomu pomohlo i velmi teplé počasí.

Styděla jsem se opravdu jen chviličku.

Dva hodně odlišné světy

S focením samotným to se mnou bylo horší, moc jsem nevěděla, co se sebou, jak se hýbat a podobně. Marci mě však mile naváděla a po chvíli jsem už byla uvolněná a dělala před objektivem blbinky. Navíc celé focení probíhalo v duchu velkého obdivu, povídaly jsme si u toho o našich dalších zájmech, já Marcelce vykládala o tom, že učím ve školce, že miluju čtení atd… Marci mě zase odzbrojovala svými znalostmi využití umělé inteligence a hlavně svojí nekončící energií a nadšením do práce. Dva hodně odlišné světy, ale přesto jsme si lidsky neuvěřitelně sedly.

A najednou jsem se cítila jako bohyně

Z jemného focení v košilce s bílým decentním pozadím jsme postupně přešly na tmavší outfity, odvážnější pózy, hru se světlem. Ani jsem nevěděla jak a už jsem tam pózovala úplně nahá a cítila se u toho jako neskutečná bohyně.

Odjížděla jsem nadšená, nabitá energií z velmi inspirativní konverzace, uvolněná a natěšená na fotky, které měly zachytit celou moji ženskost a krásu. A taky že zachytily! Nejraději bych si s nimi vytapetovala byt.

· Marcelin vzkaz ·

Ještě jednu věc, protože je důležitá. Kristýnka mi dovolila ukázat jen tyhle fotky. Ty nejodvážnější, které na focení vznikly, tady ani nikde jinde neuvidíte. Ty má jen ona ve své soukromé galerii a tak to zůstane. U mě to platí u každé, nejen u ní: co si necháte pro sebe, zůstane vaše.

Když jsem si její dopis přečetla, musela jsem si ho přečíst ještě jednou. Tohle je totiž přesně to, proč tuhle práci dělám. Ne kvůli fotkám. Kvůli tomu, že se ke mně někdo přijede vyfotit a odjíždí nabitý.

A jestli teď čteš tyhle řádky a napadá tě, že na odvážnější fotky nejsi ten typ, tak věz, že přesně to si o sobě myslela i ona. Do chvíle, než přijela.

Těším se, až se sejdeme na tom newborn focení.