Těhotenské focení v ateliéru, když nechceš řešit počasí

Nejčastější důvod není světlo ani kulisy. Je to soukromí. Venku vždycky někdo prochází, běhá pes, jede kolo. V ateliéru jsme jen my dvě a ty nemusíš řešit, jestli se na tebe někdo dívá.

Druhý důvod je teplo. Bříško se u těhotenského focení ukazuje a v dubnu ani v říjnu se venku na tohle počasí spolehnout nedá. U mě je teplo pořád.

A třetí důvod je čas. V ateliéru nejsme svázané západem slunce. Můžeme začít v deset dopoledne a nemusíme spěchat, protože světlo nikam neutíká.

Tohle bývá největší úleva. V ateliéru mám šatník k zapůjčení zdarma, takže si nemusíš kupovat šaty, které si vezmeš jednou v životě.

Jsou tam dlouhé šaty, županky, jemné šifonové látky i pletené kousky. Zkoušíme je na místě, protože co vypadá dobře na ramínku, nemusí sedět na bříšku, a naopak.

Vzít si můžeš i něco svého. Košile partnera funguje skoro vždycky. Je to nejjednodušší kousek, jaký si na focení můžeš obléknout, a přitom z něj vzniká nejosobnější fotka.

Tohle se mě maminky ptají často a odpověď je pro spoustu z nich úleva. Vizážistku k focení nenabízím a podle mě ji ani nepotřebuješ.

Stačí, když se jemně nalíčíš sama, jak jsi zvyklá. A když nechceš vůbec, také to nevadí. Řasenka a trochu barvy na rty jsou úplně dost.

Zbytek doladím při úpravě fotek. Používám k tomu nástroje, které mi dovolí srovnat pleť tak, že to vypadá přirozeně, ne jako maska. Nemažu vrásky, nemažu mateřská znaménka a nedělám z nikoho jiného člověka. Jen uklidím to, co tě ten den zrovna trápí a co za měsíc už dávno nebude.

Ušetříš tím čas, peníze i to nepříjemné ráno, kdy sedíš v cizím křesle a necháváš si na obličej nanášet věci, které normálně nepoužíváš.

Přijedeš, zaparkuješ přede dveřmi a dáme si kávu. Tahle půlhodina není zdržení. Je to důvod, proč pak fotky nevypadají strnule.

Pak vybereme oblečení a začneme u okna, kde je nejjemnější světlo. Nikoho nenutím do póz. Vedu tě krok za krokem a mluvím u toho, takže nemusíš přemýšlet, co s rukama.

Uprostřed uděláme pauzu, protože ke konci těhotenství se dvě hodiny na nohou pozná. Sedneme si, napiješ se a pokračujeme, až budeš chtít.

Ke konci obvykle měníme světlo na tmavší a intimnější. Tam vznikají ty nejsilnější fotky, kde jde všechno stranou a zůstane jen bříško a ty.

Ideální okno je mezi třicátým a pětatřicátým týdnem. Bříško už je krásně kulaté a ty se ještě cítíš dobře.

Po pětatřicátém týdnu to jde také, jen počítej s tím, že budeš potřebovat víc pauz a že miminko může přijít dřív, než plánujeme.

V ateliéru je tohle jednodušší než venku, protože termín nemusíme lovit podle počasí. Když se necítíš, přesuneme ho o týden a nic se neděje.