23. září 2026 · Marcela Kramářová
Nejčastější věta, kterou slyším, zní: máme nový web a nikdo nás nenajde. Je to skoro vždycky totéž. Web je hotový, hezký, a nikdo vyhledávači neřekl, že existuje, ani co na něm je.
Dobrá zpráva je, že většina z toho je jednorázová práce, kterou uděláte jednou a máte klid. Špatná zpráva je, že to chvíli trvá a nikdo vám nemůže slíbit konkrétní místo ve výsledcích.
Vyhledávač musí web najít a musí ho směl přečíst. Zní to samozřejmě, ale právě tady to nejčastěji vázne.
Mapa webu. Seznam všech stránek v podobě, kterou vyhledávač čte. Vzniká automaticky, když je web postavený rozumně.
Zápis do Search Console. Nástroj od Googlu zdarma, kde mapu webu odevzdáte a kde potom vidíte, co s webem dělá.
Nic nesmí stát v cestě. Někdy zůstane na webu z doby stavby pokyn, ať ho vyhledávače neberou. Stane se to i profesionálům a nikdo si toho nevšimne, protože na webu to není vidět.
Odkazy musí být odkazy. Když se na další stránku dá dostat jen tlačítkem, které nikam nevede, vyhledávač po něm neprojde.
Vyhledávač nečte web očima. Čte kód. Když v něm odkaz není, stránka pro něj neexistuje.
Titulek stránky je ta modrá řádka, na kterou lidé klikají. Je to zároveň to hlavní, podle čeho vyhledávač pozná, o čem stránka je.
Nejčastější chyba je psát titulek tak, jak věc nazýváte vy, a ne tak, jak ji hledají lidé. Viděla jsem to mnohokrát, i na vlastním webu: stránka se jmenovala Reference, ale lidé hledají recenze. V titulku stálo ceník, a lidé píšou kolik stojí.
Proto se titulky nevymýšlejí od stolu. Nejdřív se člověk podívá, co lidé doopravdy píšou, a teprve podle toho je napíše.
Druhá věc je délka. Google titulek nad zhruba šedesát znaků usekne a poslední slova nikdo neuvidí. To důležité patří dopředu.
Většina lidí se na váš web podívá poprvé z telefonu, často cestou a na slabém signálu. Když se web otevírá dlouho, odejdou dřív, než se načte, a vyhledávač si toho všimne.
Nejčastější brzda jsou obrázky. Fotka rovnou z fotoaparátu má klidně několik megabajtů a na web takhle nepatří. Zmenšit ji a uložit v úsporném formátu je práce na pár minut a je vidět okamžitě.
Druhá brzda jsou věci, které si web tahá odjinud. Každý další kus, který se musí stáhnout z cizího serveru, je zdržení.
Vyhledávač neumí ocenit, že je web hezký. Umí ocenit, že odpovídá na otázku, kterou někdo položil.
Proto má smysl psát o tom, na co se vás zákazníci ptají. Ne o tom, co je zrovna vám blízké, ale o tom, co lidé doopravdy hledají. To se dá zjistit a je to první věc, kterou dělám.
Články mají držet pohromadě. Jeden hlavní, který téma obslouží celé, a kolem něj menší, které jdou do hloubky. Všechny si navzájem odkazují. Osamocený článek, na který nikdo nevede, je pro vyhledávač skoro neviditelný.
A pozor na jednu věc: nepište dva články o tomtéž. Budou si konkurovat a uškodí oba sobě navzájem.
Pokud máte provozovnu nebo obsluhujete okolí, je Google profil to první, co o vás lidé uvidí. Často dřív než web.
Vyplaťte si čas na to, aby v něm seděla adresa, otevírací doba, telefon a fotky. A aby ta adresa byla napsaná úplně stejně jako na webu. Rozdíl v jednom slově stačí na to, aby si Google nebyl jistý, že jde o tutéž firmu.
Recenze jsou tady to nejcennější, co máte. Požádat o ně spokojeného zákazníka není otravné, je to normální.
Nová stránka se obvykle objeví ve vyhledávači během dnů až týdnů. Že se objeví, ale neznamená, že bude vysoko.
Pozice se hýbou pomalu a měří se v měsících, ne v týdnech. První, co poroste, jsou zobrazení, tedy kolikrát se ukážete. Kliknutí přicházejí později.
Kdo vám slíbí první místo do měsíce, buď to neví, nebo to ví a stejně to říká. Google žádné místo nikomu negarantuje a nikdo nemá možnost to ovlivnit natvrdo.
Co slíbit jde: že bude web postavený tak, aby ho vyhledávač přečetl, že budete mít měření a že uvidíte, jestli se to hýbe.
· Praktický nástroj ·
Chci web, který Google přečte
Nastavení pro vyhledávače i pro odpovídače s umělou inteligencí je v každém balíčku, i v tom nejmenším.
· Časté otázky ·
Nejdřív ať vás vyhledávač vidí. Teprve potom má smysl řešit, na kterém místě.
, Marcela
· Další z této kapitoly ·
Většina webů dnes vypadá stejně. Ne proto, že by na nich nikdo nepracoval, ale proto, že se staví ze stejných dílů. Tady je, co má web doopravdy umět, z čeho se skládá jeho cena a podle čeho poznáte dodavatele, se kterým se vám bude dobře pracovat.
Většina firem má web od jednoho člověka a sítě od druhého. Výsledek je, že si ty dva kanály navzájem nepomáhají. Když má obojí jednoho člověka, kampaň se propíše na web i na sítě ve stejný den a ve stejném duchu.
Svatba má dvě půlky a každá potřebuje něco jiného. Před svatbou informace pro hosty, po svatbě galerii, ze které si můžou fotky rovnou objednat a nechat vytisknout. Tady je, jak takový web vypadá.
Nezačínám tím, že něco přepíšu. Začínám měřením. Podívám se, co web dnes dělá, kdo na něj chodí a jak si vede konkurence. Teprve z toho je vidět, jestli stačí opravit, nebo se vyplatí postavit znovu.
Nejhorší věc, kterou vám dodavatel webu může udělat, není špatná práce. Je to web, ze kterého se nedá odejít. Tady je, co přesně dostanete a co se stane, když se jednou rozhodnete pokračovat s někým jiným.
Čím dál víc lidí se neptá vyhledávače, ale odpovídače. Napíšou otázku celou větou a dostanou jednu odpověď. Když v ní nejste, neexistujete, i kdybyste byli ve vyhledávači na první stránce.
Otevřete deset webů a po pátém nevíte, na kterém jste byli. Slop je slovo pro obsah, který technicky sedí a lidsky nic neříká. Tady je, jak vzniká, jak ho poznáte a proč se vyplatí mít web trochu jiný.
Člověk se na vašem webu rozhodne dřív, než přečte první větu. Rozhodne se podle toho, co vidí. Tady je, proč fotky z banky obrázků poznáme všichni, i když nevíme proč, a co s tím dělat, když se fotit nechcete.
· Můžeme se domluvit ·
Když víš, že do toho chceš jít, napiš mi termín. A když ještě váháš, vezmi si průvodce, ať víš, co tě čeká.
Nebo si projdi celou kapitolu weby na míru · všechny články o tématu weby na míru
