Marceliny fotky v porodnici U Milosrdných bratří v Brně

Před lety se u mě objednala paní z porodnice U Milosrdných bratří v Brně. Chtěla focení pro partnera, sebe samu, intimní portrét jako dárek. Při focení jsme si povídaly, jak to v životě bývá, a vyšlo najevo, že je sestřička. Mluvily jsme o miminkách, o tom, jak je fotím v ateliéru. A ona se mě zeptala, jestli bych jim do porodnice nemohla dát nějakou fotku.

Já jsem řekla, že samozřejmě moc ráda. Ale že to asi nepůjde jen tak, že je nutné se zeptat třeba pana primáře, a že kdybych tam přišla já sama a poprosila, určitě by mě většina nemocnic odmítla. To je normální postup. Velká instituce, primář, hygienické předpisy, formální schválení.

Sestřička řekla, že to zařídí. A pak se ke mně postupně objednaly i její kamarádky, taky sestřičky z porodnice. Viděly fotky první sestřičky, líbilo se jim to a chtěly to samé focení. A jednou mi přišla zpráva, že to s primářem zařídily, takže můžu udělat výstavu pláten. Bez toho, abych musela někoho prosit.

Domluvili jsme se na plátnech 60 × 90 centimetrů. Sestřičky chtěly co nejpřirozenější fotky, takové, které vypadají jako vyfotil někdo z rodiny. Žádné kostýmy. Žádný umělý filtr. Miminka samotná, miminka s rodiči, jedno plátno s těhulkou, kde otcovy ruce drží bříško. To jsme nakonec umístili do čekárny gynekologie, kde čekají maminky před vyšetřením.

Byla to tenkrát docela velká investice. Plátno na podrámu, kvalitní tisk, dovoz, instalace. Já jsem si tehdy řekla, že je to lepší než dávat někde po nemocnici letáčky, které stejně nikdo nečte. Místo letáčku můj podpis. Marcela Kramářová Photography. Decentní, na rohu plátna, čitelný jen pro toho, kdo se přiblíží.

A do dneška mi chodí klientky z porodnice na focení. Nejhezčí je, že se mi mnohé rezervují přímo odtamtud, ještě než přijdou domů. Sedí na chodbě, kojí miminko, dívají se na ta plátna, najdou v rohu moje jméno. Pak mi napíšou. Termín si potvrdíme často ten samý den, kdy maminka odjíždí z porodnice s drobečkem v náručí.

Maminky, které tam ležely, si pak přijdou vyfotit svoje vlastní miminko. Některé se vrátí za rok na rodinné focení. Některé už jsou tu i s druhým a třetím dítětem.

Roky utekly. Mezi tím jsme se s manželem přestěhovali z Brna do Čechyně, kde jsem si otevřela nový ateliér a kde fotím dodnes. Plátna v U Milosrdných visela dál a maminky se mi začaly ozývat odtamtud i ke mně do Čechyně. Občas se mi některá zmínila u focení, že mě objevila na plátně v čekárně. A já si vždycky řekla, že to byla správná volba.

A pak se to vrátilo úplně osobně. Narodila se mi vnučka Valentýnka. Stála jsem v brněnské porodnici jako babička. Ne v té, kde visí moje plátna. Vnučka se narodila v Bohunicích, v největší brněnské porodnici, v jiném koutu města. A já si v té chodbě uvědomila, že jsem v Brně procházela všemi třemi velkými porodnicemi v různých rolích.

Obilní trh jako maminka, dvakrát. Tam jsem o pár let později jednou byla i fotografka, u porodu. U Milosrdných jako fotografka, která tam přivezla výstavu pláten. A teď Bohunice jako babička, která čeká, až jí sestřička otevře dveře pokoje, kde leží její dcera s její vnučkou. Tři porodnice, jeden život v Brně, jeden kruh, který se po desetiletích uzavřel.

Pokud rodíš u Milosrdných nebo chodíš na předporodní vyšetření, projdeš místy, kde plátna visí. Tady je orientační mapa. Kolik jich tam je dnes přesně, neumím říct. Některé jsem ani sama nevyfotila, takže jich tam možná visí i víc.

U dveří novorozeneckého oddělení visí dvě plátna. Spící drobeček v plenkové čepičce na pravé straně, vzbuzený drobeček nalevo. Cedulky pod plátny označují, že tady je oddělení, kde drobečci spinkají první dny.

V čekárně gynekologie najdeš dvě černobílá plátna. Detail malých prstíků v dlani dospělého. Rodiče zhora líbající miminko mezi sebou. Tam jsou fotky umístěné nad lavicemi, kde maminky čekají na vyšetření.

Před vstupem do porodního sálu visí těhulka. Otcovy ruce na bříšku, mamince k nim přiložené její vlastní. To plátno tam dali úmyslně, ať je to první obraz, který maminka uvidí, než vejde do sálu.

Tohle bych ráda řekla maminkám, které se chystají, že by si chtěly nechat miminko vyfotit. Vybírejte fotografa pečlivě. Pro newborn focení je naprosto klíčové, aby měl zkušenosti.

Není to o tom, kdo má dražší foťák. Je to o tom, kdo umí miminko bezpečně polohovat. Kdo ví, kdy si drobeček potřebuje odpočinout. Kdy zavolá maminku, aby ho přiložila. Kdo nikdy nedělá pohyby, které by mohly miminko jakkoli ohrozit, a všechny náročnější pózy řeší v post-produkci, ne na živém těle.

Pokud si u mě objednáš, pošlu ti dopředu všechno, co potřebuješ vědět. Jak focení probíhá, kdy přesně přijdeš (ideální období je 8.–10. den), co s sebou, co dělat doma předtím. A pak když přijdeš, mám připravený vyhřátý ateliér, klid a čas. Žádný spěch, žádný stres.

Pár pláten ze stejné série, jako jsou ta v U Milosrdných, mi tehdy zbylo. Některá visí u lékařek po Brně, na pediatrii. Stejný styl. Stejný podpis.